Petice ministrovi – online

Základní informace o petici k tendru na jadernou elektrárnu Dukovany.

PŘEČÍST A PODEPSAT NA PORTÁLU PETICE.COM

V únoru 2020 jsme spustili petiční iniciativu Bez diktátorů. K první petici se můžete připojit ve druhém článku tohoto webu. Nyní v červnu 2020 jsme se rozhodli spustit také druhou část naší petiční iniciativy. Ve zkratce se dá říci: obáváme se, že se chystá jaderný tunel Moskva-Dukovany. A proč tunel? Může jít o narušení naší bezpečnosti – tak, jak to již sledujeme například v oblasti kyberbezpečnosti (hackerské útoky na nemocnice s velkou pravděpodobností z území Ruska – zdroj). Ve výsledku je každé vážné narušení bezpečnosti také velmi drahé. Ve střednědobém horizontu to tedy může být i tunel ekonomický.

Konkrétní rizika vidíme v dalším posílení vlivu tajných služeb nepřátelského Putinova režimu u nás, v korupčních tlacích na naši politickou reprezentaci a obrovský problém by byl ve strategické, geopolitické závislosti na značně agresivním státu. Vláda ČR bohužel zatím neodpověděla, zda budou rizikové režimy z výběru nakonec vyřazeny, přestože uvedená rizika nastávají již nyní při přípravě tendru.

Michal Majzner, jeden ze zakladatelů iniciativy

Petice: Chceme vyřadit nebezpečné režimy z tendru na Dukovany

PŘEČÍST A PODEPSAT NA PORTÁLU PETICE.COM

  • V této 2. petici sbíráme 10 000 podpisů online.
  • Adresátem je Ministr průmyslu a obchodu České republiky
  • Kopii požadavku na ministra předáme i bezpečnostním výborům Parlamentu ČR (Senátu a Poslanecké sněmovny)
  • Po dosbírání uspořádáme veřejnou akci při předání petice.
  • Další informace naleznete v sekcích Otázky a odpovědi, Aktuality, Jak petice podpořit.
  • Podepsat petici můžete v tomto odkazu na portálu petice.com, nebo tlačítkem výše se stejným odkazem. Text petice se nachází i na této stránce níže. Děkujeme Vám za zájem o petici a budeme velmi rádi za sdílení na sociálních sítích a také mezi Vašimi známými – jde potenciálně o největší dosavadní projekt České republiky. Pokud se bude realizovat, může významně ovlivnit jednu ze základních otázek – kam budeme více patřit, na Východ nebo na Západ?

Text petice: Chceme vyřadit nebezpečné režimy z tendru na Dukovany

Pane ministře,

jsme silně znepokojeni průběhem příprav na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Tendru se má účastnit například také ruská státní firma Rosatom. Ta je přímo ovládána nebezpečným režimem Vladimíra Putina. A Vaše vyjádření bohužel nedávají garance, že existuje jasný a pevný postup, jak předejít geopolitickým škodám, které z toho mohou vyplývat.

Putinův režim přivedl do Evropy po mnoha letech expanzivní válku, při které i v roce 2020 umírají lidé[1], posílá na náš kontinent nájemné vrahy s chemickými zbraněmi[2] a podílí se na válečných zločinech v Sýrii (včetně soustavných útoků na civilní cíle[3]). Naši spojenci označují ruský režim jako jednu z největších hrozeb.[4].V roce 2020 tento režim dokonce slovně zaútočil na naše spoluobčany, komunální politiky, kteří pak museli dostat policejní ochranu.

Bezpečnostní informační služba opakovaně varuje před nepřátelskými aktivitami Ruska a Číny na našem území.[5] Vláda ČR zřídila při přípravě jaderného tendru komisi, která stanovila kritéria vyřazující uchazeče s rizikem pro národní bezpečnost.[6][7] Z médií jsme se však vzápětí dozvěděli, že na členy komise byl pak vyvíjen nátlak[8] a vláda ani neslíbila, že se jejími závěry bude řídit.[9]

Pane ministře, žádáme Vás, abyste navrhl vládě stanovit a schválit zcela závazná kritéria pro vyřazení geopoliticky nejrizikovějších nabídek. Není pro nás přípustné, aby byl před občany tajen detail tohoto mechanismu, když tato nebezpečí budou narůstat již v průběhu tendru. Situace je to zvláště znepokojující vzhledem ke známým klientelistickým vazbám současného Hradu na ruský režim a vazbám mezi prezidentem a premiérem. Vaše kroky jsou pečlivě sledovány, především s ohledem na korupční či geopolitická rizika pro naši zemi.

Těšíme se na Vaši odpověď, zašlete ji prosím na adresu zástupce signatářů petice: Michal Majzner, Dominova 2469/3, Praha 5, 158 00

Zakládající signatáři petice:

Michal Majzner, projektový manažer

Josef Bílek, důchodce, IT Developer

Eugenie Číhalová, člen Rady vlády

Lucie Šíchová, OSVČ

Marta Štrachová, chemik, redaktor

Václav Němec, filosof a spisovatel

Jiří Cihlář, realitní poradce

Martin Vadas, dokumentarista a režisér

Tom Rimpel, fotoreportér

PODEPSAT NA PORTÁLU PETICE.COM

Petice do Senátu – papírová

Petice proti účasti rizikových států v jaderném tendru – Sbíráme 10 000 podpisů do Senátu


Vážené senátorky, vážení senátoři,

jsme vážně znepokojeni plánovanou účastí rizikových států (Rusko a Čína) v tendru na výstavbu nových bloků jaderných elektráren v České republice. Tyto země se snaží podle odborníků ovlivňovat prostřednictvím korupce politické představitele demokratických zemí[1] a proto je již samotná jejich účast v tendru riziková. Prezident České republiky Miloš Zeman například prosazoval zakázku pro ruskou státní firmu Rosatom bez výběrového řízení formou mezivládní smlouvy,[2] jakou uzavřelo s Ruskem Maďarsko pro stavbu nových reaktorů elektrárny Paks (původně tajnou a pro Maďarsko velmi nevýhodnou smlouvu[3] ).

Ještě více nás děsí představa, že by některá ze státních firem těchto nedemokratických režimů v tendru zvítězila. Jako hlavní hrozbu vnímáme současný ruský režim, který přivedl do Evropy po mnoha letech expanzivní válku, při které i v roce 2020 umírají lidé[4], posílá na náš kontinent nájemné vrahy s chemickými zbraněmi[5] a podílí se na válečných zločinech v Sýrii (včetně soustavných útoků na civilní cíle[6] ). Naši spojenci označují ruský režim jako jednu z největších hrozeb.[7]

Bezpečnostní informační služba opakovaně varuje před nepřátelskými aktivitami Ruska a Číny na našem území.[8] Vláda ČR zřídila při přípravě jaderného tendru komisi, která stanovila kritéria vyřazující uchazeče s rizikem pro národní bezpečnost.[9][10] Z médií jsme se však vzápětí dozvěděli, že na členy komise byl pak vyvíjen nátlak[11] a vláda ani neslíbila, že se jejími závěry bude řídit.[12]

Vážené senátorky a vážení senátoři,

žádáme Vás, abyste maximálně využili své kapacity ke snížení uvedených rizik a děkujeme těm, kteří v uvedeném směru již působí. Vyzýváme zvláště k využití Vašich možnosti zvát do Senátu představitele České republiky, kteří o tendru rozhodují. Premiér, ministr průmyslu i vládní zmocněnec pro jadernou energetiku by měli vědět, že jsou pečlivě sledována jejich rozhodnutí, především s ohledem na korupční či geopolitická rizika pro naši zemi.

Za petiční výbor:
Michal Majzner, Dominova 2469/3, Praha 5, 158 00
Lenka Marečková, Zákolany 12, 273 28
Václav Němec, Konecchlumského 8, Praha 6, 169 00

Petiční výbor zastupuje: Michal Majzner, Dominova 2469/3, Praha 5, 158 00

Jak podepsat petici?

Petice je závazná pro velké projednání Senátem (při nasbírání 10 tis. podpisů) a podpisy tedy musí být vlastnoruční – na papíře. Zde si můžete vytisknout text petice, petiční arch a podepsat ho (ideálně sehnat na něj ještě další podpisy – rodina, známí…):

  • Petice_Text.pdf
  • PeticniArch.pdf
  • Případně OtazkyOdpovedi.pdf
  • Podpisový arch pak můžete odevzdat na petičním místě (budou postupně vznikat), nebo poslat poštou (prosím obyčejným psaním, ať není nutno chodit na poštu) na adresu Michal Majzner, Dominova 2469/3, Praha 5, 158 00

Jak petice podpořit?

Sdílením na sociálních sítích

  • Sdílejte především online petici s doprovodným textem („prosím podepište důležitou petici…“)
  • Zasláním e-mailem vašim známým – to je obzvláště dobré u online petice, když jim ji doporučíte, velmi to pomůže.
  • Sdílet můžete také přímo konkrétní informace z našich sociálních sítí, přidat si je do oblíbených:

Papírová petice – Osobním sběrem podpisů

  • Stáhněte si Petice_Text.pdf, PeticniArch.pdf, OtazkyOdpovedi.pdf
  • Podepište, sbírejte podpisy i mezi známými (pošlete jim arch e-mailem), na demonstracích
  • Podpisový arch pošlete (prosím obyčejným psaním, ať není nutno chodit na poštu) na adresu Michal Majzner, Dominova 2469/3, Praha 5, 158 00

Sběrem podpisů ve skupině (při demonstracích atd.)

Založením petičního místa

  • Založte petiční místo (kavárna, restaurace atd.), kde budete mít k dispozici arch a budete sbírat podepsané archy
  • A napište nám o tom podle instrukcí v kontaktním formuláři
  • Po nasbírání archů vás poprosíme je zaslat poštou

Složit se s námi na výrobu několika triček pro sběr podpisů

  • Můžete se také s námi finančně složit (celkem několik tisícikorun maximálně se skládáme) na výrobu několika potištěných triček (s informacemi o petici) či dalších pomůcek pro ty, kteří budou sbírat podpisy na venkovních akcích (u metra, na demonstracích) – pokud chcete přispět, také prosím napište nám podle instrukcí v kontaktním formuláři. Také ještě přivítáme pomoc s grafickým návrhem textu na trička/poutače.

Aktuality

V médiích

Srpen 2020

V srpnu jsme pořádali první veřejnou akci – v předvečer výročí 21. srpna jsme postavili symbolický „tunel“ mezi sídlem KSČM a jednou z budov ministerstva průmyslu. Akce hrála roli i v reportáži Reportéři ČT.  Obrazem vyšel článek o akci na serveru Eurozprávy. 

Červen 2020

Forum 24 vydalo rozhovor s Michalem Majznerem o nově vzniklé iniciativě NE tunelu Moskva-Dukovany.

Březen 2020

Informaci o založení petice do Senátu vydalo ČTK v článku Dohoda o novém bloku dukovan je před podpisem a zveřejnila další média.

Sociální sítě / aktuality

Další aktuality na sociálních sítích – Červen 2020

Vydali jsme stanovisko k jednání vlády 30.6.2020 s představiteli sněmovních stran:

Dnes se koná jednání premiéra s předsedy sněmovních stran k výstavbě elektrárny Dukovany. Doufáme, že vláda také občanům sdělí více ohledně obav z ohrožení suverenity naší republiky. Je špatně, že premiér a ministři zatajují, zda a jak budou posouzeny rizikové nabídky (Rusko,Čína). Vznikne k tomu nějaká komise?

Michal Majzner, mluvčí a spoluzakladatel iniciativy

Otázky a odpovědi

O nás: kdo petice organizuje?

Jsme neformální skupina občanů, kterým leží na srdci budoucnost naší země – chceme patřit k zemím, kde platí právo pro všechny a ne právo silnějšího, bohatšího, zkorumpovanějšího, jako v diktátorských režímech.

Členové petičního výboru první petice do Senátu:

Michal Majzner, zaměstnáním projektový manažer

Václav Němec, filosof a spisovatel

Lenka Marečková, právnička, signatářka Charty 77

Druhá petice ministrovi online

Obě petice koordinuje Michal Majzner, zakládající signatáři druhé petice jsou vyjmenováni zde v sekci Petice ministrovi.

Otázky k první petici: do Senátu – papírová

Kdo může podepsat petici?

Dle petičního zákona může takovouto petici podepsat každý, kdo rozumí jejímu smyslu (není zde tedy pevné věkové omezení jako v případě obecních petic nebo kandidátních petic).

Jak dlouho se budou podpisy sbírat?

Sbírat budeme, dokud nenasbíráme 10 000 podpisů + rezervu, ta se pohybuje cca 2 000 podpisů navíc.

Proč je petice určena Senátu?

Protože Senát má možnosti na věc upozornit a máme garanci, že při nasbírání určeného limitu podpisů (10 tis.) se Senát bude peticí zabývat formou expertního posouzení i plenárního zasedání. Máme s touto formou dobré zkušenosti z minulé petice. Samozřejmě o jaderném tendru rozhoduje vláda ČR, a proto zvažujeme, že v průběhu petice budeme ministrům adresovat zvláštní výzvu. Nicméně veřejná vyjádření ze strany vlády zatím nedávají naději na transparentnější postup.

Otázky a odpovědi společné pro obě petice

Řeší petice, zda máme či nemáme stavět nové jaderné bloky?

Ne. Tato složitá otázka není předmětem petic. Petice pouze vystupují proti nejhorším variantám z hlediska geopolitické bezpečnosti. Zda vláda zvolí jiné dodavatele jaderných bloků, nebo úplně jiné varianty výroby elektrické energie, to je jiná otázka.

Proč se v peticích věnujete především Rusku? A jak je to s Čínou?

Ruská státní firma Rosatom má podle vyjádření odborníků řádově větší šance zvítězit (přítomna v Evropě, napojení na naše politiky, firmy) a z účasti Ruska vyplývá také více rizik (viz otázka níže). Nicméně Čína bohužel představuje velice podobná rizika, jen je geograficky vzdálenější. BIS varuje před aktivitami čínských zpravodajců, prezident Číny si nechal zrušit omezení počtu kandidatur – takže může vládnout neomezeně, Čína systematicky a masivně porušuje práva celých skupin obyvatelstva, chová se agresivně v Jihočínském moři a koneckonců i ke kritickým hlasům v naší republice se chová nepřátelsky.

Jaká konkrétní rizika plynou z možné výstavby elektrárny Rosatomem?

Neznáme zprávu bezpečnostní komise vlády. Také neznáme všechny způsoby, jak může být ruský režim přes svou klíčovou státní firmu nebezpečný při tak velké stavbě. Z těch známých rizik je možno uvést:

  • Korumpování našich politiků a úředníků, snaha zavázat si je a podporovat ruské zájmy v rámci evropské politiky. To, co vidíme na příkladu našeho prezidenta (napojení poradců prezidenta na ruský režim přes Lukoil aviation, sponzorování kampaně přes Adast systems a další), by dál neblaze působilo na českou politiku.
  • Provázání s ruskými firmami by mohlo působit přímo proti geopolitickým zájmům nás a našich spojenců v případě nutnosti zavést např. další sankce při dalším násilném jednání ruského režimu.
  • V minulosti používal Putinův režim energetické vztahy pro nátlak na závislé státy (Ukrajina, Bělorusko a další) v oblasti svých mocenských zájmů.
  • Samozřejmě je nelogické a nebezpečné být závislí na státním režimu, který nás a naše spojence ve své doktríně označuje za nepřátele a nepřátelsky se také chová.
  • Další navýšení počtu zpravodajců u nás. Již dnes je na ruské ambasádě v Praze podezřele velký počet pracovníků. Před činností zpravodajců pravidelně varuje BIS a tak veliká stavba by skýtala příležitost k navýšení zpravodajské činnosti Ruska u nás – v rámci technického a organizačního zajištění stavby.
  • Posilování současného ruského režimu jde obecně proti zájmům evropských demokratických zemí. Režim Vladimíra Putina se v Evropě snaží rozšiřovat chaos (atentáty Černá Hora, Velká Británie, Německo, válka v Gruzii, na Ukrajině…) a doma brutálně porušuje práva svých občanů. Navíc tento režim vyhrožuje našim spojencům (manévry v Pobaltí, simulovaný jaderný útok na Polsko).
  • Celkově patří Rusko i Čína k centralizovaně a totalitně řízeným společnostem a jsou tedy méně předvídatelné než demokratické státy s fungujícím systémem brzd a protivah. Může se nám snadno stát, že rozestavíme tento obrovský projekt a přijde nějaká zásadní změna, jako byla anexe Krymu a následná proxy válka Ruska na Ukrajině.
  • Při stavbě jaderných elektráren je také důležité, jak je dodavatel zvyklý dodržovat pravidla a obecně se řídí právními rozhodnutími. Zahraniční akce Ruska ukazují, že se mezinárodními pravidly neřídí. V roce 2020 přišel prezident V.Putin s ústavním návrhem, aby ruská Ústava měla vyšší váhu než mezinárodní smlouvy.

Pokud v tendru nebudou státní firmy z Ruska a Číny, jaké zůstanou možnosti?

Svůj zájem o výstavbu jaderných bloků projevily další 4 firmy/konsorcia firem z demokratických zemí. Existuje několik dalších možností – s jinými velikostmi reaktorů, úplně bez jaderných zdrojů, ale není náplní petice tuto otázku konkrétně řešit. Petice pouze označuje ty nejhorší možnosti.

Mohou být vyřazeny konkrétní země z tendru bez toho, aby nám hrozila mezinárodní arbitráž?

Za prvé je důležité k tendru přistupovat na základě kritérií. Rusko a Čínu zmiňujeme jako konkrétní země, které by měly problém splnit kritéria zmíněné bezpečnostní komise k tendru – například jedno z kritérií by podle informací z médií médií mělo být to, že nás daná země nemá označovat za nepřátele. A přesně to dělá Rusko. Tedy vyřazování ne podle názvu země, ale podle kritérií. Za druhé neříkáme, kdy přesně má k vyřazení dojít. Chceme jen garanci, že se tak stane hned zpočátku – například v základních podmínkách pro přihlášení do tendru, nebo až v nějakém předkole tendru. Čím dříve k tomu dojde, tím menší náklady vzniknou i daným vyřazeným účastníkům. Jde o strategickou infrastrukturu a náš stát má prostřednictvím svých zástupců určovat podmínky – jednou z nejdůležitějších pro naši budoucnost by měla být právě bezpečnost.

Rosatom je samostatná firma, není to ruský stát, proč to stavíte na stejnou úroveň?

Rosatom je státní firma, která má kromě divize jaderných elektráren také například část zabývající se jadernými zbraněmi. Jde tedy o naprosto strategickou součást ruského státu a je přímo podřízena ruskému režimu. Rosatom vede Alexey Likhachev, bývalý ruský ministr. Před ním jej vedl spolupracovník prezidenta Putina. Pro Rosatom tedy nemusí být na prvním místě zájmy ekonomické. Řídit se může v první řadě geopolitickými záměry zřizovatele a vlastníka – ruského vládnoucího režimu.